Potřebuje plovoucí molo povolení?

Potřebuji k molu povolení?

Ve většině případů ano, přinejmenším souhlas vodoprávního úřadu. Státní plavební správa (SPS) to pro vodní cesty říká výslovně: kdo chce umístit plovoucí zařízení, podává žádost o souhlas podle § 17 vodního zákona u místně příslušného vodoprávního úřadu. Výslovně sem patří i plovoucí zařízení pro účely rekreace, tedy například koupací plošina.

Mimo vodní cesty vychází z vodního zákona podle našeho čtení podobný výsledek: souhlas vodoprávního úřadu je potřeba u staveb a zařízení v korytě vodního toku nebo na sousedních pozemcích, pokud mohou ovlivnit vodní poměry. Výslovně se tam molo nezmiňuje, proto se před plánováním vždy zeptejte úřadu.

Kdo o povolení rozhoduje?

Hlavní adresou je vodoprávní úřad, zpravidla odbor životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podle situace se přidávají další místa:

• Státní plavební správa: na sledované vodní cestě vydává stanovisko k plovoucímu zařízení, které je zdarma, a u větších zařízení vede evidenci.
• Správce vodní cesty nebo toku: jeho stanovisko je jedním z podkladů, na vodní cestě je to například příslušný státní podnik Povodí.
• Stavební úřad: pokud je molo posouzeno jako vodní dílo, rozhoduje o povolení záměru.

Co platí na vodní cestě a co na ostatních vodách?

Na sledované vodní cestě, tedy na řece, přehradě nebo jiné vodní ploše, kterou sleduje Státní plavební správa, je postup jasně popsaný: nejdřív stanovisko správce vodní cesty a SPS, potom žádost o souhlas u vodoprávního úřadu. Plovoucí zařízení, které i se zatížením váží 10 000 kg a více, je dlouhé nebo široké 10 m a více nebo vysoké 2 m a více, musí být navíc v evidenci a mít technickou způsobilost.

Povolení k provozování přístaviště od SPS potřebují jen přístaviště pro plavidla, která podléhají evidenci. Pro vývaziště malých plavidel bez evidence stačí souhlas vodoprávního úřadu. Bez povolení tedy není ani takové molo.

U řek a potoků mimo vodní cesty rozhoduje vodoprávní úřad, zda je souhlas potřeba. U rybníků a jezer jsme konkrétní úřední pravidlo pro mola nenašli, tam se zeptejte přímo vodoprávního úřadu.

Záleží na tom, jestli molo plave?

Plovoucí molo bez povolení není. Státní plavební správa se na své stránce věnuje právě plovoucím zařízením a i pro ně požaduje souhlas vodoprávního úřadu. Že by plovoucí molo bylo bez povolení jen proto, že plave a dá se rozebrat, se často říká, v úředních zdrojích jsme to ale nenašli.

Pevná mola na pilotách SPS na této stránce neřeší. Zákon o vnitrozemské plavbě podle našeho čtení počítá u přístaviště s pevným i plovoucím přistávacím zařízením stejně. Jak úřad posoudí ukotvení, je jeho věc: například Městský úřad Litoměřice v roce 2015 povolil plovoucí molo na Labi, upevněné ke dvěma zaberaněným štětovnicím, jako vodní dílo se stavebním povolením, tehdy ještě podle dřívější právní úpravy. Čím se obě konstrukce jinak liší, vysvětluje rádce Piloty, nebo plováky?

Co patří do žádosti?

Co přesně úřad chce, určuje on sám. Pro stanovisko k plovoucímu zařízení na vodní cestě uvádí Státní plavební správa tyto podklady:

• Provozovatel: kdo za zařízení odpovídá, s kontakty.
• Umístění: katastrální území a říční kilometr, nebo mapa.
• Účel a popis: k čemu molo slouží, rozměry a konstrukce.
• Schematický výkres: půdorys, řez, kotvení a napojení na břeh.
• Stanovisko správce vodní cesty: přikládá se k žádosti.

Rozměry, kusovník a cena vašeho mola jsou v naší nabídce, můžete ji k žádosti přiložit. Mimo vodní cesty se požadavky liší. Například Městský úřad Nový Jičín chce k žádosti o souhlas mimo jiné dokumentaci stavby, katastrální mapu a vyjádření správce toku a správce povodí, vydání souhlasu je tam zdarma.

Kdy je potřeba i stavební povolení?

Když úřad molo posoudí jako vodní dílo. Podle vodního zákona patří k vodním dílům stavby k plavebním účelům v korytech toků nebo na jejich březích, a vodní díla podle stavebního zákona nespadají mezi drobné stavby bez povolení. Výslovně se molo v zákoně neuvádí. Zda jde o vodní dílo, rozhoduje v pochybnostech vodoprávní úřad.

V tomto bodě se úřední zdroje neshodují: Státní plavební správa uvádí pro plovoucí zařízení na vodní cestě souhlas vodoprávního úřadu, v Litoměřicích bylo plovoucí molo povoleno jako vodní dílo. Zeptejte se proto svého úřadu přímo, který postup pro vaše molo platí.

Je-li povolení záměru potřeba, žádá se o něj u stavebního úřadu. Podle Portálu veřejné správy se správní poplatek řídí druhem stavby: 5 000 Kč u jednoduchých staveb, 10 000 Kč u ostatních a 20 000 Kč u vyhrazených staveb. Do které skupiny molo spadá, jsme v úředním zdroji nenašli.

Jak postupovat?

V tomto pořadí si ušetříte zbytečné cesty:

1. Zjistěte, o jakou vodu jde. Je vaše vodní plocha sledovanou vodní cestou? Kdo je správce toku nebo vodní cesty?
2. Zavolejte na vodoprávní úřad. Popište stručně svůj záměr: místo, délku, šířku, plovoucí molo a kotvení. Zeptejte se, zda stačí souhlas, zda molo posoudí jako vodní dílo a jaké podklady potřebuje.
3. Naplánujte molo. Nastavte délku a šířku v konfigurátoru a vyžádejte si nabídku. Najdete v ní rozměry, kusovník a cenu pro svou žádost.
4. Opatřete si stanoviska. Na vodní cestě stanovisko správce vodní cesty a Státní plavební správy, jinde podle požadavku úřadu například vyjádření správce toku a správce povodí.
5. Podejte žádost. O souhlas u vodoprávního úřadu, a pokud je molo vodním dílem, také o povolení záměru u stavebního úřadu.
6. Stavte, až máte souhlas v ruce. Tedy až vám úřad souhlas, případně povolení, skutečně vydá.

Odkud tyto informace pocházejí?

V říjnu 2026 jsme vyhodnotili informace Státní plavební správy a Portálu veřejné správy, rozhodnutí a návody obecních úřadů a dále vodní zákon, stavební zákon a zákon o vnitrozemské plavbě. Aktuální znění zákonů jsme nemohli ověřit v oficiální Sbírce zákonů. Tam, kde se opíráme jen o zákon, proto píšeme opatrně „podle našeho čtení“. Stav k říjnu 2026.

Stavíme mola, nejsme právníci. Tento rádce není právní poradenství a zákony se mění. Závazná je pouze odpověď příslušného úřadu.